Inflace vs. zapomínání aneb Co nám nikdo nesebere

Víte, jaký je rozdíl mezi vaším mozkem a vaší peněženkou? Nevíte? No přece žádný, obojí je… Počkat, takhle přece žádný vtip nezačíná, ne? Můžeme říci, že obojí ukrývá bohatství, ale jednak to nebude vtipné a pak to nebude u všech lidí pravda, ať už z důvodu mentálního nebo finančního.

Vtip je v tom, že mezi mozkem a peněženkou je podstatný rozdíl. Bohatství, které tam ukrýváme, je v zásadě stejné, protože dost často tím, co máme v peněžence, můžeme koupit potravu pro mozek. A naopak, co máme v mozku, může pomoci ke zvětšení obsahu naší peněženky. Jedno je ale jisté, obojí podléhá zkáze.

Každý zapomíná, takže naše myšlenky, vzpomínky a znalosti postupně ztrácejí svou jasnot a přesnost. Stejně tak peníze nám po čase „zdegenerují“ kvůli inflaci, pokud se o ně nebudeme starat a například investovat. Až potud fajn, všechno stejné. Chápu, že si dost lidí vybere raději peníze, protože jsou likvidnější. Jenže co když potom přijde někdo a řekne, „promiňte, musíme vám vaše peníze vzít, v zásadě za to nemůžete, to víme, ale nedá se nic dělat.“ Es muss sein, řekl by Kundera. Peníze máte v bance. Ale každá banka má svou banku,  když ta řekne, že vaše banka nebo vaše vláda celou dobu dělaly něco špatně, tak musíte poslechnout.

A teď si představte, že přijde učitel vašeho učitele. Právě od nich máme velkou část toho, co jsme si do mozku uložili. Přijde a řekne, že vás to váš učitel naučil špatně. Nebo řekne, že vás to sice učil dobře, ale někoho jiného špatně, a proto vám musí uložené znalosti, vzpomínky a vědomosti vzít. Absurdní? No právě. Nemůže vám vzít ani kus mozku, ani vysát to, co v něm máte.

Takže když se nakonec máte rozhodovat o investicích, peníze nevolte. Nevolte ani nemovitosti (ty spadnou), ani zlato (to vám někdo ukradne), ani umění (móda odejde a ztratí hodnotu). Investujte do sebe a buďte sobečtí. To vám totiž nikdo nevezme, ať už to bude vzdělání nebo zážitky.