Nic proti studiu čehokoliv, ale za své

Už aby bylo zavedeno školné. Hned se ukáže kdo je ochoten dotovat "exotické" studijní obory. To jest, kdo je ochoten přispívat ze svých prostředků na studium třeba i toho Vámi zmiňovaného tropického zemědělství, popřípadě kulturologie V zahraničí zcela jistě je možno  sehnat nadaci, která toto studium poněkud "exotických" oborů podporuje a tak se studiu těchto oborů lze věnovat tam, kde je finančně zabezpečeno. Je však otázkou proč  pro dva tři zájemce o toto studium, z nichž jeden možná najde uplatnění v praxi, by zařazovala tento studijní obor do svého programu jakákoliv tuzemská VŠ jejíž provoz je hrazen z veřejných prostředků.

Nedávno se mi svěřila kamarádka jejíž syn jako absolvent studijního oboru Filozofie - religionistika, už rok nemůže sehnat místo v oboru, a jestli nemám pro něj práci. Odvětil jsem, že mám...sháním zrovna recepčního. Výsledek dobře míněné nabídky: Už nemám kamarádku.

Existují obory

po nichž je stálá poptávka: konstruktér, technolog... Existují obory, kde je vysoké riziko, že absolvent nesežene místo.

Re: Existují obory

Ona ani ta stálá poptávka není zcela stálá. I v těchto oborech jsou velké výkyvy. A pokud jde o humanitní vědy, náklady na jejich studium jsou nejnižší a nezaměstnanost absolventů je menší, než třeba u tropického zemědělství.

Pak je tu ještě problém studijní úmrtnosti konstruktérů a technologů...

A jaké řešení navrhujete ?

Přitom řešení je a je jednoduché. Zrušit MŠ, zrušit státní péči o střední a vysoké školy, zkrátit povinnou školní docházku na 4 roky, zrušit státní platby všech možných a nemožných státních pedagogických ústavů, zrušit všechny státní výzkumné ústavy včetně AV. O takto ušetřené peníze pak snížit daně.

A kdo chce, za ušetřené peníze může studovat na topenáře, nebo sanskrt nebo si koupit něco hezkého.

Řešení je vskutku prosté. Ovšem svoboda volby je dnes pro většinu občanů nepředstavitelná.

Re: A jaké řešení navrhujete ?

To je řešení, jak se rychle dostat na úroveň Pákistánu. Protože i ty nejpravicovější vyspělé země, jako Singapur či Taiwan mají mnohem delší povinnou školní docházku a snahu státu podporovat vědu a vzdělávání.