Pomaturitní jazykové kurzy jsou v Česku mimořádně oblíbené. Co se ale stane, když ministerstvo získá pocit, že se mu nějak nehodí do vzdělávací koncepce?
Pomaturitní studium je jedním z nejoblíbenějších jazykových kurzů pro veřejnost v Česku. Studují ho převážně čerství maturanti, kteří si chtějí zlepšit angličtinu, nebo jiný světový jazyk v celoročním intenzivním jazykovém kurzu. Od září do června tak každý den chodí do školy, skoro stejně, jako když byli na střední, a do hlavy si „nalévají“ slovíčka a gramatické zásady, trénují mluvení, psaní i porozumění textu v cizím jazyce. Výhodou studia je, že mají v jeho průběhu status studenta, jako když byli právě na střední škole. Po jednom roce se tak na vysokou v Česku nebo v zahraničí mohou přihlásit s úrovní cizího jazyka minimálně o jeden stupeň vyšší.
Z celého jazykového trhu se jedná o jedinou část, která spadá do jisté míry pod ministerstvo školství. To pravidelně uděluje akreditace institucím, které chtějí pomaturitní kurzy pořádat. V letošním roce se ovšem zdá, že cílem ministerstva je, aby tyto akreditace co nejvíce ztížilo. Přestože studenty pomaturitního studia jsou vždy mladí lidé starší 18 let, všeobecně přijímaní jako dospělí, požadavkem ministerstva je, že učebny, v nichž se učí, musí být jako takové schváleny hygienickou stanicí. To je pochopitelné u mateřských a základních škol. Ale u učeben pro dospělé lidi?
No dobrá, dejme tomu, že MŠMT záleží na tom, aby byly učebny vhodné pro výuku, když už v nich studenti musí být každý den minimálně celé dopoledne. Zájemci o akreditování svých kurzů se tak poptali na hygienických stanicích ve svých městech, aby se dozvěděli překvapivou zprávu: potvrzení o vhodnosti výukových prostor nedostanou, protože je hygiena nemá na základě čeho vydat. Neexistuje žádný právní předpis, který by to umožňoval, a protože státní instituce musí působit pouze v rozmezí toho, co jim zákon ukládá, nemohou kontrolu provést a potvrzení vydat.
Bez tohoto potvrzení ovšem není možné získat akreditaci na pomaturitní studium pro žádnou jazykovou školu. Ministerstvo však na potvrzení, které nikdo nemůže vydat, trvá. Jaká je z toho cesta ven? Usiluje tak ministerstvo školství o likvidaci jednoho z nejúspěšnějších jazykových programů vůbec? Nebo se jedná jen o ten typický zmatek v nařízeních státní správy? A co se stane s těmi mladými lidmi, kterým se tak nedostane jazykové vzdělávání, jaké chtějí?
