O spravedlivém větru a nespravedlivém kopci

V podnikání je to jako při běhání, někdy vám fouká vítr do zad, někdy proti vám, někdy běžíte do kopce, jindy zase z kopce dolů. Při jednom z posledních výběhů mi to došlo: kopce jsou hrozně nespravedlivé. Jeden by si řekl, že když běžíte do kopce, tak to nevadí, protože potom zase poběžíte dolů a ono se to vyrovná. Stejně tak s větrem, ne? Když běžíte proti větru, tak vás brzdí, ale když běžíte s ním, pomáhá vám. Jenže vítr a kopec jsou úplně jiné. Vítr je spravedlivý, zatímco kopec není.

Když poběžíte chvíli proti větru a potom chvíli s ním, tak vaše výsledná vydaná energie a pravděpodobně také rychlost, čas, tempo nebo cokoli, co se rozhodnete měřit, bude plus mínus odpovídat tomu, jak by to bylo, kdybyste stejnou trať běželi za bezvětří. Vítr je totiž spravedlivý. Jak moc vám pomáhá, když běžíte s ním, tak moc vás brzdí, když běžíte proti němu. S kopcem se to má ale jinak. Když běžíte do kopce, zpomalíte o mnoho víc, než o kolik je člověk schopen zrychlit, když z něj běží dolů. Je to dáno naší fyziologií, která nám neumožňuje ohýbat klouby a svaly tak rychle, když běžíme z kopce. Proto také ti nejúspěšnější běžci v horách jsou ti, co umí dobře běhat především dolů. Kopec prostě není spravedlivý.

Podobně je to i v podnikání. I tady fouká vítr a běháme do kopců. A i tady jsou kopce nespravedlivé. Kopec to je většinou stát. Někde se snaží se nám stavět do cesty a jindy nám to ulehčit. Jenže tyhle efekty, i kdyby byly nominálně stejné, ve výsledku naše tempo zpomalí. Pokud se jednou bude snažit nám v podnikání pomoci, ať už dotacemi, výjimkami nebo třeba umělou zaměstnaností, a potom nás nutit běžet do kopce, kvůli daním, regulacím a restrikcím, celkový efekt bude negativní. Je to proto, že stejně jako nohy nedokážou z kopce tolik zrychlit, podniky nedokážou jednoduše efektivně využít ona „ulehčení“ a podporu státu, zatímco restrikce a regulace na ně dopadají přímo. Takže jak je pro běžce nejvýhodnější běhat po rovině, tak je pro podnikání nejvýhodnější, pokud se stát nesnaží o žádná zlehčování, následovaná překážkami, které pak nutně musí přijít, abychom to mohli zaplatit.  

Analogií větru je v podnikání konkurence a tržní prostředí. To je také spravedlivé. Jednou hraje pro vás, když se vám podaří být lepší než konkurence, jindy proti vám, pokud za konkurencí zaostanete. Samozřejmě, na rozdíl od běhání si tady za spoustu věcí může podnikatel sám, takže když je dobrý, může běžet po větru pěkně dlouho.

Ale jak ví každý běžec, běžet po větru, ale do kopce není žádné ulehčení.