To vyřešil Lukašenko v Bělorusku. Zákázal titul prezidenta, neboť může být pouze jeden. Totiž on......

Oprava: na Hrad by

se nakonec možná i dostal.

V první třídě se mne ptali, prezidentem chtěl bych býti zdali - já jim neodpověděl, to že tehdy prt jsem o tom věděl. Po čase rozumoval ve svém nitru: a kdopak by po tom co má pod čepicí, kdopak by po něm asi přišel? Neskončil jsem na vnitru.

Ten den nakonec nadešel, však poslyšte co co se mi dva měsíce před ním stalo. Byl jsem to já kdo naproti panu Klausovi seděl. Co se uděje, málokdo tehdy věděl. Psal se rok osmdesát devět.

Pan Klaus, tenkrát kandidát věd tvářil se jak medvěd - to že pana Komárka neměl rád to bylo na první pohled vidět.

A na závěr cosi co jsem ještě nikomu nepověděl - ostatně kdo to tehdy věděl co se záhy uděje. Totiž. Zatímco náš (tehdy) Budoucí seděl přímo proti mně, ten co dnes je ve hře seděl tak trochu šejdrem. Nedopovím, napovím, taky že to dnes hodně stručně berem. Pan Komárek: "Vláďo tohle musíš zapsat"! A Vláďa psal a psal - a jestli se nic zvláštního nestane, na Hrad se nakonec možná i dostal.